Mental Map eines 8-jährigen Jungen
Kleinere Kinder malen Bilder statt Karten, aber auch diese enthalten die wichtigsten Orte
Mental Map eines Jugendlichen
Ältere Kinder und Jugendliche beherrschen die Vogelperspektive
Schulweg eines 8-jährigen Jungen
Spuren durch die Stadt: der Schulweg eines Grundschülers
Akivitätsorte eines 12-Jährigen
Größere Kinder haben größere Aktionsräume
Mental Map einer 12-Jährigen
Bekanntes wird detaillierter gezeichnet

Mentální mapy

Fáze projektu:

 
 

Zahájení projektu

Stručný popis:

 
 

Známé také jako kognitivní karty. První vstup do projektu pro vyplnění abstraktních pojmů jako je "městská část" nebo "obytná oblast" obrázky a představami a pro rozproudění diskuse. Nezaměňujte s myšlenkovými mapami (metoda strukturalizace tematických oblastí; také velmi praktická, ale nemá nic společného s městskou oblastí).

Hlavní otázka: jak vypadá tvoje městská část v hlavě?

Každý účastník projektu nakreslí zpaměti osobní plán zkoumané oblasti; nezáleží na správnosti;

Potom se plány vysvětlí; z toho automaticky vyplývá diskuse o zkoumané oblasti;

vhodné pro:

 
 

menší skupiny;

všechny věkové kategorie, děti do cca 8/9 let malují místo plánů obrázky, což funguje také jako podnět k diskusi;

Materiál:

 
 

papír a tužka;

Varianta: namísto bílého papíru použijte jako základ plán města nebo vybrané části plánu města

Provedení:

 
 
Příprava:

Rozdejte materiál na kreslení a stručně vysvětlete metodu:

  • Každý má v hlavě mapy, například svého pokoje, bytu, cesty do školy, městské části. Bez těchto map bychom se neustále ztráceli. Protože mozek ukládá vždy jen to nejdůležitější, jsou i na těchto mapách jen důležité věci: místa, která často navštěvujeme, která se nám líbí nebo nás odrazují; cesty, které používáme; to, co nás nezajímá, není ani na mapách.

  • Každý z nás má v hlavě zcela osobní mapy. Jejich obsah závisí na tom, kam přicházíme, jaký dopravní prostředek používáme, co se nám, líbí nebo nelíbí.

  • Proto jsou mentální mapy tak zajímavé: prozrazují spoustu věcí o osobě, v jejíž hlavě jsou uložené, a o tom, jak se dívá na svět.

To znamená: při kreslení mentální mapy nemá vzniknout co nejvěrnější kopie plánu, ale mají se zachytit místa, která jsou pro účastníky důležitá …. neexistují špatné mapy, každý může namalovat zcela osobní pohled na svět;

Fáze kreslení:

Otázky pro zahájení kreslení mohou být například:

  • Kde bydlíte?

  • Kam chodíte do školy?

  • Kde bydlí vaši přátelé?

  • Kde trávíte volný čas?

  • Po jakých cestách chodíte a jezdíte?

  • Kam rádi chodíte, kterých míst se straníte?

Může to trvat opravdu různě, podle daných účastníků! Vedoucí skupiny musí přesně sledovat, kdy je většina hotová; mělo by to být zhruba za 5 až 15 minut;

Fáze diskuse:

Účastníci položí plámy doprostřed nebo je pověsí na zeď; potom vysvětlí, co nakreslili a proč; zde vzniká první charakteristika městské části;

Dokumentace:

Vedoucí skupiny by měl zdokumentovat diskusi, nejlépe tak, že účastníci budou mít dokumentaci živě před očima. Jde to například s prvky metaplánu (odkaz) nebo s velkým plánem města, na než se značí místa (odkaz na diskusi o městském plánu).

Další informace:

 
 

 Velmi stručný úvod do mentálních map je na Wikipedii:
http://de.wikipedia.org/wiki/Kognitive_Karte

Podrobná stránka pro fanoušky, obsah je mimo jiné česky i německy:
http://www.mentalmap.org

Příklad, jak se mohou mentální mapy používat při práci s mládeží / zprostředkování architektury:
http://was-schafft-raum.at/download/1-2_mental%20maps_wsr.pdf

zpět